Arcibiskup James Ussher (1581-1656)

BIBLICKÝ SYSTÉM DATOVÁNÍ

"Ubohý svět je starý téměř šest tisíc let." — Rosalinda, ve hře Williama Shakespeara Jak se vám líbí, akt IV, scéna 1 (1598–1600)

Systém datování použitý v této knize vychází z tradiční biblické chronologie, která byla po mnoho staletí používána a přijímána. Až do konce devatenáctého století se obecně věřilo, že Země je stará přibližně 6 000 let. Klíčovým výrokem při výkladu dnů stvoření byla slova apoštola Petra, který napsal: "To jedno však nemějte za skryté, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a tisíc let jako jeden den." (2. Petr 3,8) To bylo chápáno jako 4 000 let před Kristem a období 2 000 let po něm.

Tuto chronologii vypočítal arcibiskup James Ussher, biskup z Armaghu a primas celého Irska, významný teolog sedmnáctého století (o jeho dobové pověsti svědčí i skutečnost, že mu byl na příkaz Olivera Cromwella vystrojen státní pohřeb). Jeho slavné dílo Annales veteris testamenti, a prima mundi origine deducti (Letopisy Starého zákona, odvozené od prvotního počátku světa) bylo vydáno ve dvou svazcích v letech 1650 a 1654 a předložilo chronologický výklad biblických událostí, který získal všeobecné přijetí. Nakladatel Thomas Guy (1644–1724), zakladatel proslulé nemocnice Guy's Hospital v Londýně, začal Ussherovu chronologii zařazovat do svých Biblí v roce 1675 a v roce 1701 převzala Ussherův rámec také anglikánská církev pro autorizované vydání (King James Version). Po staletí tak byla Ussherova chronologie považována za tradiční časovou osu Bible. Byla použita i ve známé Schofieldově Bibli z roku 1917 a objevovala se ještě v 70. letech 20. století v mnoha biblích Gideonovy společnosti. V 90. letech 19. století profesor Edward Hull, ředitel Geologického průzkumu Irska a profesor na Royal College of Science v Dublinu, založil svůj známý grafický přehled Timechart History of the World právě na Ussherově chronologii.

Ussherova metoda výpočtu data stvoření a dalších událostí zaznamenaných v Bibli spočívala v tom, že začal u známých dat řeckých a římských dějin a poté postupoval zpětně, sčítaje věk patriarchů a králů až k Adamovi a Evě. Jeho závěr, který bral v úvahu sezónní rovnodennosti (s ohledem na zralost ovoce v zahradě Eden), zněl, že Země byla stvořena v noci předcházející 23. říjnu roku 4004 př. Kr. O tento výpočet se pokoušeli i jiní — již od středověkého anglického historika Bedy až po slavné vědce 17. století Johannese Keplera (1571–1630) a sira Isaaca Newtona (1643–1727) — a všichni dospěli k datu velmi blízkému Ussherovu. Ussherova chronologie však byla považována za nejpřesnější a získala všeobecné uznání.

Je svědectvím o Ussherově datování, že tak dobře obstálo i tváří v tvář tvrzením geologie a dalších vědeckých objevů devatenáctého a dvacátého století. I dnes je totiž vnímáno jako cenný rámec, byť spíše v relativním než absolutním smyslu.

Chronologie Nového zákona byla mezitím převzata z harmonizace zpráv podaných v evangeliích podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana.

Arcibiskup James Ussher

(1581–1656)

                                 Profesor Edward Hull

Edward Hull

Hull byl významný geolog, narozený v Antrimu v Severním Irsku. Studoval na Trinity College v Dublinu a poté se připojil k Geologické službě. Tomuto výzkumu se věnoval 40 let, nejprve ve Walesu v Anglii a nakonec v Irsku. Od roku 1869 až do svého odchodu do důchodu byl ředitelem a také profesorem geologie na Royal College of Science v Dublinu. Po svém odchodu do důchodu začal profesor Hull pracovat na reprodukci map. Vytištěny ve 12 barvách byly ve Velké Británii publikovány v roce 1890 a aktualizovány v roce 1900.