Čemu věří Adventisté Sedmého Dne
Společenství Bible – inspirovaného Božího slova
Církev adventistů sedmého dne vychází z učení a zásad Bible, kterou považuje za inspirované Boží slovo (Bible, 2. List Timoteovi 3:16). 66 knih Starého a Nového zákona v Bibli lidem poskytuje všechny informace o Božím plánu záchrany v Ježíši Kristu. Starý zákon předpovídá příchod Mesiáše a Nový zákon dosvědčuje jeho život. Bible lidem radí, jak mohou navázat vztah s Bohem. Odhaluje smysl života, radí jak je možné zkvalitnit mezilidské vztahy, co dělat pro zlepšení svého duchovního, duševního a tělesného zdraví.
Adventisté sedmého dne přijímají Bibli za své jediné vyznání víry a z ní odvozují základní věroučné články. Dále uvedené věroučné výroky jsou výrazem toho, jak církev učení Písma chápe a vyjadřuje. K revizi těchto výroků může dojít při zasedání Generální konference, když církev pod vedením Ducha svatého dospěje k plnějšímu pochopení Písma nebo nalezne výstižnější výrazy k vyjádření toho, co učí Boží slovo v Bibli.
l. Písmo svaté
Písmo svaté, Starý i Nový zákon, je psané Boží slovo v Bibli. Je dáno Boží inspirací prostřednictvím svatých Božích lidí, kteří mluvili a psali pod vlivem Ducha svatého. V tomto slově Bůh svěřil člověku poznání nezbytné ke spasení. Písmo je neomylné zjevení Boží vůle. Je měřítkem charakteru, zkušebním kamenem zkušeností, jediným zjevením učení a spolehlivým záznamem Božích činů v dějinách. (Bible, 2. List Petrův 1:20-21; Bible, 2. List Timoteovi 3:16-17; Bible, Žalm 119:105; Bible, Přísloví 30:5-6; Bible, Izajáš 8:20; Bible, Evangelium podle Jana 17:17; Bible, 1. List Tesalonickým 2:13; Bible, List Židům 4:12)
2. Trojjediný Bůh
Bůh je jeden: Otec, Syn a Duch svatý; jednota tří osob od věčnosti. Bůh je nesmrtelný, všemohoucí, vševědoucí, svrchovaný a všudypřítomný. Je nekonečný a přesahuje lidské chápání. Přesto však je znám prostřednictvím svého zjevení. Patří mu věčná úcta, sláva i služba všeho tvorstva. (Bible, 5. Mojžíšova 6:4; Bible, Evangelium podle Matouše 28:19; Bible, 2. List Korinstkým 13:13; Bible, List Efezským 4:4-6; Bible, 1. List Petrův 1:2; Bible, 1. List Timoteovi 1:17; Bible, Zjevení 14:7)
3. Otec
Bůh, věčný Otec, je Stvořitel, Původce, Udržovatel a svrchovaný Vládce celého stvoření. Je spravedlivý a svatý, milosrdný a milostivý, dlouhoshovívající a hojný v neochvějné lásce a věrnosti. Moc a vlastnosti projevené v Synu a v Duchu svatém jsou rovněž zjevením Otce. (Bible, 1. Mojžíšova 1:1; Bible, Zjevení 4:11; Bible, 1. List Korinstkým 15:28; Bible, Evangelium podle Jana 3:16; Bible, 1. List Janův 4:8; Bible, 1. List Timoteovi 1:17; Bible, 2. Mojžíšova 34:6-7; Bible, Evangelium podle Jana 14:9)
4. Syn
Bůh, věčný Syn, se stal člověkem v Ježíši Kristu. Skrze něj byly stvořeny všechny věci, zjeven Boží charakter, uskutečnilo se spasení lidstva a svět je jím souzen. Věčný pravý Bůh se v Ježíši Kristu stal také pravým člověkem. Počat z Ducha svatého, narodil se z Marie, panny. Žil a byl pokoušen jako člověk, a přesto byl dokonalým ztělesněním Boží spravedlnosti a lásky. Svými zázraky projevil Boží moc a prokázal, že je Boží zaslíbený Mesiáš. Dobrovolně trpěl a místo nás zemřel na kříži za naše hříchy. Vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa a slouží v nebeské svatyni v náš prospěch. Znovu přijde v slávě, aby provždy vysvobodil svůj lid a obnovil všechny věci. (Bible, Evangelium podle Jana 1:1-3.14; 5:22; Bible, List Koloským 1:15-19; Bible, Evangelium podle Jana 10:30; 14:9; Bible, List Římanům 6:23; Bible, 2. List Korinstkým 5:17-19; Bible, Evangelium podle Lukáše 1:35; Bible, List Filipským 2:5-11; Bible, List Židům 2:9-18; Bible, 1. List Korinstkým 15:3-4; Bible, List Židům 8:1-2; Bible, Evangelium podle Jana 14:1-3)
5. Duch svatý
Bůh, věčný Duch, spolupůsobil s Otcem a Synem při stvoření, vtělení a vykoupení. Inspiroval pisatele Bible. Naplňoval Kristův život mocí. Zve a přesvědčuje lidi. Ty, kteří ho poslechnou, obnovuje a proměňuje k Božímu obrazu. Poslán Otcem a Synem, aby byl vždy s Božími dětmi, obdarovává církev duchovními dary, zmocňuje ji k vydávání svědectví o Kristu a v souladu s Písmem ji uvádí do veškeré pravdy. (Bible, 1. Mojžíšova 1:1-2; Bible, Evangelium podle Lukáše 1:35; Bible, 2. List Petrův 1:21; Bible, Evangelium podle Lukáše 4:18; Bible, Skutky apoštolů 10:38; Bible, 2. List Korinstkým 3:18; Bible, List Efezským 4:11-12; Bible, Skutky apoštolů 1:8; Bible, Evangelium podle Jana 14:16-18.26; 15:26.27; 16:7-13)
6. Stvoření
Bůh zjevil v Písmu spolehlivou a historickou zprávu o své stvořitelské činnosti. Stvořil vesmír a v nedávném šestidenním stvoření učinil Hospodin nebe, zemi, moře i všechno, co je v nich, a odpočinul sedmého dne. Tak ustanovil sobotu jako trvalý památník svého díla vykonaného a dokončeného v průběhu šesti doslovných dnů, které společně se sobotou představovaly stejnou jednotku času, jaká je dnes nazývána týdnem. První muž a žena byli učiněni k Božímu obrazu jako vrcholné dílo stvoření. Obdrželi vládu nad světem a zodpovědnost pečovat o něj. Svět byl po dokončeném stvoření “velmi dobrý.” (Bible – 1. Mojžíšova 1-2; 2. Mojžíšova 20:8-11; Žalm 19:1-6; 33:6.9, 104, Izajáš 45:12.18; Skutky 17:24, Koloským 1:16; Židům 1:2; 11:3; Zjevení 14:7.)
7. Přirozenost člověka
Muž a žena byli stvořeni k Božímu obrazu, vybaveni individualitou a schopností svobodně myslet a jednat. I když byli stvořeni jako svobodné bytosti, jsou závislí na Bohu životem, dýcháním a vším ostatním. Každý člověk je nedělitelnou jednotou tělesných, duchovních a duševních projevů. Když naši první rodiče neuposlechli Boha, popřeli svou závislost na něm, a ztratili tím své vznešené postavení pod Boží vládou. Boží obraz v nich byl porušen, a oni se stali kořistí smrti. Jejich potomci dědí tuto padlou přirozenost s jejími následky, rodí se se slabostmi a náklonnostmi ke zlému. Bůh však v Kristu smířil svět se sebou a svým Duchem obnovuje ve smrtelných lidech činících pokání obraz jejich Tvůrce. Stvořeni k Boží slávě jsou povoláni milovat Boha, milovat se navzájem a starat se o své životní prostředí. (Bible, 1. Mojžíšova 1:26-28; 2:7; Bible, Žalm 8:4-8; Bible, Skutky apoštolů 17:24-28; Bible, 1. Mojžíšova 3; Bible, Žalm 51:7; Bible, List Římanům 5:12-17; Bible, 2. List Korintským 5:19-20; Bible, Žalm 51:12; Bible, 1. List Janův 4:7-8.11.20; Bible, 1. Mojžíšova 2,15)
8. Velký spor
Celé lidstvo je vtaženo do velkého sporu mezi Kristem a satanem, v němž jde o Boží charakter, Boží zákon a Boží svrchovanou vládu nad vesmírem. Tento spor začal v nebi, když jedna ze stvořených bytostí, obdařená možností volby, se začala povyšovat. Stala se satanem, Božím odpůrcem, který do odboje strhl část andělů. Svedl Adama a Evu do hříchu, a tím uvedl ducha vzpoury na naši zemi. Hřích znetvořil Boží obraz v lidech, narušil pořádek ve stvořeném světě a zapříčinil globální zkázu potopou. Celé tvorstvo pozoruje náš svět, který se stal jevištěm vesmírného sporu, na jehož konci bude Bůh lásky obhájen. Na pomoc v tomto sporu posílá Kristus svému lidu Ducha svatého a věrné anděly, kteří mají věřící vést, chránit a podporovat na cestě spasení. (Bible, Zjevení 12:4-9; Bible, Izajáš 14:12-14; Bible, Ezechiel 28:12-18; Bible, 1. Mojžíšova 3; Bible, 1. Mojžíšova 6-8; Bible, 2. List Petrův 3:6; Bible, List Římanům 1:19-32; 5:12-21; 8:19-22; Bible, List Židům 1:14; Bible, 1. List Korintským 4:9)
9. Kristův život, smrt a zmrtvýchvstání
Jediný smiřující prostředek za lidský hřích Bůh poskytl v Kristově životě dokonalé poslušnosti Boží vůle, v jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Ti, kteří vírou přijímají toto smíření, mohou mít věčný život a celé tvorstvo může lépe chápat nekonečnou a svatou lásku Stvořitele. Toto dokonalé smíření obhajuje spravedlnost Božího zákona a milostivost Božího charakteru, protože odsuzuje náš hřích a poskytuje nám odpuštění. Kristova smrt je zástupná a očisťující, smiřující a proměňující. Kristovo zmrtvýchvstání zvěstuje Boží vítězství nad mocnostmi zla a těm, kteří smíření přijímají, zaručuje konečné vítězství nad hříchem a smrtí. Vyhlašuje vládu Ježíše Krista, před kterým se skloní každé koleno na nebi i na zemi. (Bible, Evangelium podle Jana 3:16; Bible, Izajáš 53; Bible, 1. List Petrův 2:21-22; Bible, 1. List Korintským 15:3-4.20-22; Bible, 2. List Korintským 5:14-15.19-21; Bible, List Římanům 1:4; 3:25; 4:25; 8:3-4; Bible, 1. List Janův 2:2; 4:10; Bible, List Koloským 2:15; Bible, List Filipským 2:6-11)
10. Zkušenost spasení
Z nekonečné lásky a milosrdenství Bůh kvůli nám ztotožnil s hříchem Krista, který hřích nepoznal, abychom se v něm směli stát před Bohem spravedlivými. Pod vlivem Ducha svatého si uvědomujeme svou ubohost, uznáváme svou hříšnost, litujeme svých přestoupení a věříme v Ježíše jako Pána a Krista, jako zástupce i vzor. Tato víra, která přijímá spasení, vzniká působením Boží moci prostřednictvím Písma a je darem Boží milosti. Skrze Krista jsme ospravedlněni, přijati za Boží syny a Boží dcery a vysvobozeni z nadvlády hříchu. Skrze Ducha jsme znovuzrozeni a posvěceni. Duch obnovuje naši mysl, do našeho srdce vpisuje Boží zákon lásky a dává nám moc žít svatým životem. Zůstáváme-li v něm, stáváme se účastníky Božské přirozenosti a máme jistotu spasení nyní i na soudu. (Bible, 2. List Korintským 5:17-21; Bible, Evangelium podle Jana 3:16; Bible, List Galatským 1:4; 4:4-7; Bible, List Titův 3:3-7; Bible, Evangelium podle Jana 16:8; Bible, List Galatským 3:13-14; Bible, 1. List Petrův 2:21-22; Bible, List Římanům 10:17; Bible, Evangelium podle Lukáše 17:5; Bible, Evangelium podle Marka 9:23-24; Bible, List Efezským 2:5-10; Bible, List Římanům 3:21-22; Bible, List Římanům 6; Bible, List Koloským 1:13-14; Bible, List Římanům 8:14-17; Bible, List Galatským 3:26; Bible, Evangelium podle Jana 3:3-8; Bible, 1. List Petrův 1:23; Bible, List Římanům 12:2; Bible, List Židům 8:7-12; Bible, Ezechiel 36:25-27; Bible, 2. List Petrův 1:3-4; Bible, List Římanům 8:1-4; 5:6-10)
11. Růst v Kristu
Svojí smrtí na kříži Ježíš zvítězil nad mocnostmi zla. Jako ten, kdo během své pozemské služby přemáhal démony, zlomil jejich moc a zpečetil jejich konečný osud. V Ježíšově vítězství spočívá i naše vítězství nad mocnostmi zla, které se nás pokouší stále ovládat, i když s Kristem žijeme v pokoji, v radosti a v jistotě jeho lásky. Nyní nás posiluje Duch svatý, který v nás přebývá. Trvalé odevzdávání Ježíši jako Pánu a Spasiteli nás osvobozuje od břemen minulých hříchů. Nežijeme už v temnotách, ve strachu ze zlých mocností, v nevědomosti a bezsmyslnosti dřívějšího života. Ježíš, který nás vysvobodil, nás povolává, abychom neustále rostli v podobu jeho povahy, abychom s ním denně udržovali spojení v modlitbách, abychom se sytili jeho Slovem, abychom hluboce uvažovali o jeho Slovu a o jeho mocné péči, abychom ho chválili písněmi při společných bohoslužbách a abychom se zapojili do misijního úkolu svěřeného církvi. Když se budeme věnovat službě lásky těm, kdo žijí kolem nás a budeme svědky o Jeho spasení, jeho neustálá přítomnost skrze Ducha svatého promění každý okamžik a každý úkol v duchovní zážitek. (Bible, Žalm 1:1-2; 23:4; 77:11-12; Bible, List Koloským 1:13-14; 2:6.14-15; Bible, Evangelium podle Lukáše 10:17-20; Bible, List Efezským 5:19-20; 6:12-18; Bible, 1. List Tesalonickým 5:23; Bible, 2. List Petrův 2:9; 3:18; Bible, 2. List Korintským 3:17-18; Bible, List Filipským 3:7-14; Bible, 1. List Tesalonickým 5:16-18; Bible, Evangelium podle Matouše 20:25-28; Bible, Evangelium podle Jana 20:21; Bible, List Galatským 5.22-25; Bible, List Římanům 8:38-39; Bible, 1. List Janův 4:4; List Židům 10:25)
12. Církev
Církev je společenství věřících, kteří vyznávají Ježíše jako Pána a Spasitele. V návaznosti na starozákonní Boží lid jsme povoláni ze světa k společné bohoslužbě, k vzájemnému společenství, k vzdělávání se v Božím slově, k slavení večeře Páně, k službě všem lidem a k světoširému zvěstování evangelia. Církev přijímá svou autoritu od Krista, vtěleného Slova, a z Písma, psaného slova. Církev je Boží rodina; její členové, které Bůh přijal za své děti, žijí na základě nové smlouvy. Církev je společenství víry, Kristovo tělo, jehož hlavou je sám Ježíš Kristus. Církev je nevěsta, za kterou Kristus zemřel, aby ji mohl posvětit a očistit. Až se vrátí jako Vítěz, budou před něj postaveni věrní všech věků, které vykoupil svou krví, bude to slavná církev bez vady a vrásky, svatá a bez úhony. (Bible, 1. Mojžíšova 12:3; Bible, Skutky apoštolů 7:38; Bible, List Efezským 4:11-15; 3:8-11; Bible, Evangelium podle Matouše 28:19-20; 16:13-20; 18:18; Bible, List Efezským 2:19-22; 1:22-23; 5:23-27; Bible, List Koloským 1:17-18)
13. Věrný zůstatek a jeho poslání
Univerzální církev tvoří všichni ti, kteří skutečně věří v Krista. V posledních dnech, v čase rozsáhlého odpadnutí, je ostatek církve povolán zachovávat Boží přikázání a víru Ježíšovu. Tento ostatek oznamuje příchod hodiny soudu, zvěstuje, že spasení je možné jen v Ježíši Kristu a hlásá blízkost jeho druhého příchodu. Toto zvěstování symbolizují tři andělé ze 14. kapitoly knihy Zjevení. Současně probíhá v nebi soud a na zemi je jeho výsledkem pokání a náprava. Každý věřící je povolán k osobní účasti na tomto světoširém svědectví. (Bible, Zjevení 12:17; 14:6-12; 18:1-4; Bible, 2. List Korintským 5:10; Bible, List Judův 3:14; Bible, 1. List Petrův 1,16-19; Bible, 2. List Petrův 3,10-14; Bible, Zjevení 21:1-14)
14. Jednota Kristova těla
Církev je jedno tělo s mnoha údy, které Bůh povolává z každého národa, pokolení, jazyku a lidu. V Kristu jsme nové stvoření. Nesmí nás dělit rasové, kulturní, vzdělanostní a národnostní rozdíly nebo rozdíly mezi urozenými a nízkými, bohatými a chudými, mezi mužem a ženou. Všichni jsme si rovni v Kristu, který nás jedním Duchem spojil se sebou a jednoho s druhým; nestranně a bez výhrad si máme navzájem sloužit. Díky zjevení Ježíše Krista v Písmu máme podíl na stejné víře a naději a hlásáme všem jednotné svědectví. Tato jednota má svůj zdroj v jednotě trojjediného Boha, který nás přijal za své děti. (Bible, List Římanům 12:4-5; Bible, 1. List Korintským 12:12-14; Bible, Evangelium podle Matouše 28:19-20; Bible, Žalm 133:1; Bible, 2. List Korintským 5:16-17; Bible, Skutky apoštolů 17:26-27; Bible, List Galatským 3:27.29; Bible, List Koloským 3:10-15; Bible, List Efezským 4:14-16; 4:1-6; Evangelium podle Jana 17:20-23)
15. Křest
Křtem vyznáváme svou víru v smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista asvědčíme, že jsme zemřeli hříchu a chceme žít novým životem. Takto uznáváme Krista za Pána a Spasitele, stáváme se jeho lidem a jsme přijati za členy jeho církve. Křest je symbolem našeho spojení s Kristem, odpuštění našich hříchů i toho, že jsme přijali Ducha svatého. Je potvrzením víry v Ježíše Krista , jakož i znamením pokání a koná se ponořením do vody. Křest následuje po důkladném vyučování z Bible a přijetí jejího učení. (Bible, Evangelium podle Matouše 28:19-20; Bible, List Římanům 6:1-6; Bible, List Koloským 2:12-13; Bible, Skutky apoštolů 2:38; 16:30-33; 22:16)
16. Večeře Páně
Večeře Páně je účastí na symbolech Ježíšova těla a krve jako vyjádření víry v něho, našeho Pána a Spasitele. V tomto prožitku společenství je přítomen Kristus, který se setkává se svým lidem a posiluje ho. Svou účastí radostně zvěstujeme význam Kristovy smrti, dokud nepřijde. Příprava na tuto večeři zahrnuje zkoumání vlastního svědomí, pokání a vyznání hříchů. Kristus ustanovil umývání nohou jako symbol nového očistění a výraz ochoty vzájemně si sloužit v křesťanské pokoře a sjednotit svá srdce v lásce. Večeře Páně se smějí zúčastnit všichni věřící křesťané. (Bible, 1. List Korintským 10:16-17; 11:23-30; Bible, Evangelium podle Matouše 26:17-30; Bible, Zjevení 3:20; Bible, Evangelium podle Jana 6:48-63; 13:1-17)
17. Duchovní dary a služebnosti
Bůh uděluje všem členům církve v každé době duchovní dary, které má každý člen s láskou použít ve službě pro společné dobro církve a lidstva. Působením Ducha svatého, který obdarovává každého člena podle své vůle, projevují se tyto dary ve schopnostech i služebnostech, které církev potřebuje pro splnění Bohem určených povinností. Podle Písma patří mezi dary Ducha: víra, uzdravování, proroctví, zvěstování, vyučování, spravování, smiřování, milosrdenství, sebeobětavá služba, laskavá ochota pomáhat lidem a povzbuzovat je. Některé členy církve Bůh povolal a Duchem uschopnil pro splnění pastoračních, evangelizačních, apoštolských a učitelských úkolů, potřebných pro přípravu členů k službě, pro vzdělání církve k duchovní zralosti, k podpoře jednoty víry a poznání Boha. Používají-li členové tyto dary jako věrní hospodáři rozmanité milosti Boží, je církev chráněna před ničivým vlivem falešného učení, roste Božím růstem a buduje se ve víře a lásce. (Bible, List Římanům 12:4-8; Bible, 1. List Korintským 12:9-11.27.28; Bible, List Efezským 4:8.11-16; Bible, Skutky apoštolů 6:1-7; 1. Bible, 1. list Timoteovi 3:1-13; Bible, 1. List Petrův 4:10-11)
18. Dar proroctví
Jedním z darů Ducha svatého je dar proroctví. Tento dar je příznačný pro církev ostatku a projevil se v díle E. G. Whiteové. Spisy této služebnice Páně jsou trvalým a významným ukazatelem k pravdě, jsou církvi pomocí, usměrněním, poučením i napomenutím. Jasně též potvrzují, že Písmo je měřítkem, kterým je třeba posuzovat každé učení i každou zkušenost. (Bible, Joel 2:28-29; Bible, Skutky apoštolů 2:14-21; Bible, List Židům 1:1-3; Bible, Zjevení 12:17; 19:10)
19. Boží zákon
Velké zásady Božího zákona jsou vyjádřeny v Desateru a Ježíš Kristus je představil svým životem. Vyjadřují Boží lásku, vůli a úmysly týkající se lidského chování a vztahů; jsou závazné pro všechny lidi v každé době. Tyto příkazy jsou základem Boží smlouvy s jeho lidem i měřítkem na Božím soudu. Působením Ducha svatého odhalují hřích a probouzejí vědomí potřeby Spasitele. Spasení je pouze z milosti, ne ze skutků, ale jeho ovocem je poslušnost přikázání. Tato poslušnost rozvíjí křesťanský charakter a dává vnitřní uspokojení. Je projevem naší lásky k Pánu a našeho zájmu o spolubližní. Poslušnost víry dokazuje Kristovu moc proměnit život, a tím umocňuje křesťanské svědectví. (Bible, 2. Mojžíšova 20:1-17; Bible, Žalm 40:8-9; Bible, Evangelium podle Matouše 22:36-40; Bible, 5. Mojžíšova 28:1-14; Bible, Evangelium podle Matouše 5:17-20; Bible, List Židům 8:8-10; Bible, Evangelium podle Jana 15:7-10; Bible, List Efezským 2:8-10; Bible, 1. List Janův 5:3; Bible, List Římanům 8:3.4; Bible, Žalm 19:8-15)
20. Sobota
Dobrotivý Stvořitel po šesti stvořitelských dnech odpočinul sedmého dne a ustanovil sobotu pro všechny lidi jako památku stvoření. Čtvrté přikázání Božího nezměnitelného zákona vyžaduje zachovávání sedmého dne jako dne odpočinku, bohoslužby a služby v souladu s učením a konáním Ježíše Krista, Pána soboty. Sobota je dnem radostného společenství s Bohem a mezi věřícími navzájem. Je symbolem našeho vykoupení v Kristu, znamením našeho posvěcení, znakem naší oddanosti Bohu i předzvěstí věčné budoucnosti v Božím království. Sobota je trvalým znamením věčné smlouvy mezi Bohem a jeho lidem. Radostné zachovávání tohoto posvátného času od večera do večera (od západu do západu slunce) je oslavou Boha a jeho stvořitelských i vykupitelských činů. (Bible, 1. Mojžíšova 2:1-3; Bible, 2. Mojžíšova 20:8-11; Bible, Evangelium podle Lukáše 4:16; Bible, Izajáš 56:5-6; 58:13.14; Bible, Evangelium podle Matouše 12:1-12; Bible, 2. Mojžíšova 31:13-17; Bible, Ezechiel 20:12.20; Bible, 5. Mojžíšova 5:12-15; Bible, List Židům 4:1-11; Bible, 3. Mojžíšova 23,32; Bible, Evangelium podle Marka 1:32)
21. Křesťanské správcovství
Jsme Božími správci; Bůh nám svěřil čas i příležitosti, schopnosti i majetek, dary země i přírodní zdroje. Jsme Bohu zodpovědni za jejich správné užívání. Boží vlastnictví uznáváme věrnou službou Bohu a bližním, odevzdáváním desátků a dobrovolných darů pro zvěstování evangelia a pro podporu a rozvoj církve. Křesťanské správcovství je přednost, kterou nám Bůh daroval, abychom rostli v lásce a vítězili nad sobectvím a lakomstvím. Křesťan má radost, když mají jiní prospěch z jeho věrného hospodaření. (Bible, 1. Mojžíšova 1:26-28; 2:15; Bible, 1. Paralipomenon 29:14; Bible, Ageus 1:3-11; Bible, Malachiáš 3:8-12; Bible, 1. List Korintským 9:9-14; Bible, Matouš 23:23; Bible, 2. List Korintským 8:1-15; Bible, List Římanům 15:26-27)
22. Křesťanský způsob života
Jsme povoláni, abychom žili zbožně, smýšleli, cítili a jednali v souladu se zásadami Písma. Aby Duch svatý v nás mohl utvářet charakter našeho Pána, účastníme se jen toho, co podporuje křesťanskou čistotu, zdraví a radost ze života. To znamená, že i naše zábavy a činnost ve volném čase se řídí normami křesťanského vkusu a krásy. Při veškerém respektování kulturních odlišností má být náš oděv jednoduchý, skromný a čistý, jak se sluší na lidi, jejichž krása nespočívá v zevnějších ozdobách, ale v ozdobě šlechetného a tichého ducha. To znamená, že se máme rozumně starat o své tělo jako o chrám Ducha svatého. Kromě přiměřeného pohybu a odpočinku máme dodávat tělu nejzdravější stravu, jakou můžeme připravit, a zdržovat se těch pokrmů, které Písmo označuje za nečisté. Alkoholické nápoje, tabák, nezodpovědné užívání drog a narkotik škodí našemu tělu; proto je nemáme užívat. Místo toho se máme zapojit do všeho, co naši mysl i tělo podřizuje Kristu, který má zájem o naše zdraví, radost a štěstí. (Bible, List Římanům 12:1-2; Bible, 1. List Janův 2:6; Bible, List Efezským 5:1-21; Bible, List Filipským 4:8; 2. Bible, List Korintským 10:5; 6:14-7,1; Bible, 1. List Petrův 3:1-4; Bible, 1. List Korintským 6:19.20; 10:31; Bible, 3. Mojžíšova 11:1-47; Bible, 3. List Janův 2)
23. Manželství a rodina
Manželství ustanovil Bůh v ráji a Pán Ježíš je potvrdil jako celoživotní spojení muže a ženy ve společenství lásky. Manželský slib činí křesťan jak Bohu, tak i svému životnímu partnerovi. Do křesťanského manželství by měli vstupovat jen lidé stejného vyznání. Vzájemná láska, úcta, respekt a zodpovědnost jsou pojivem tohoto svazku, který má zrcadlit lásku, svatost, důvěru a trvalost vztahu mezi Kristem a jeho církví. O rozvodu Ježíš Kristus učil, že ten, kdo se rozvádí (s výjimkou smilstva partnera) a uzavírá nový manželský svazek, dopouští se cizoložství. I když některé rodinné svazky nejsou ideální, manželé, kteří se v Kristu odevzdávají jeden druhému, mohou pod vlivem Ducha svatého a církve dosáhnout jednoty lásky. Bůh žehná rodině a chce, aby si její členové vzájemně pomáhali k úplné zralosti. Rodiče mají vést své děti, aby milovaly a poslouchaly Boha. Svým příkladem a slovy je mají učit, že Kristus je laskavý, vždy vlídný a starostlivý vychovatel, který si přeje, aby se staly údy jeho těla, členy Boží rodiny. Upevňování soudržnosti rodiny je jedním z cílů poselství evangelia pro poslední dobu. (Bible 1. Mojžíšova 2:18-25; Bible, Evangelium podle Matouše 19:3-9; Bible, Evangelium podle Jana 2:1-11; Bible, 2. List Korintským 6:14; Bible, List Efezským 5:21-33; Bible, Evangelium podle Matouše 5:31-32; Bible, Evangelium podle Marka 10:11-12; Bible, Evangelium podle Lukáše 16:18; Bible, 1. List Korintským 7:10.11; Bible, 2. Mojžíšova 20:12; Bible, List Efezským 6:1-4; Bible, 5. Mojžíšova 6:5-9; Bible, Přísloví 22:6; Bible, Malachiáš 4:5-6)
24. Kristova služba v nebeské svatyni
V nebi je svatyně, pravý svatostánek, jehož stavitelem je Pán, a ne člověk. V něm Kristus slouží v náš prospěch, zpřístupňuje věřícím požehnání své smiřující oběti, přinesené jednou provždy na kříži. Kristus byl uveden do úřadu jako náš slavný Velekněz a svou prostřednickou službu začal po svém nanebevstoupení. Roku 1844, na konci prorockého období 2300 dnů (let) přešel k druhé a závěrečné fázi své usmiřující služby. Je to dílo vyšetřujícího soudu, který je součástí závěrečného odstraňování veškerého hříchu. Předobrazem této skutečnosti bylo očisťování starodávné židovské svatyně v Den smíření. V předobrazné službě byla svatyně očištěna krví obětí zvířat, ale nebeské skutečnosti se očišťují dokonalou obětí Ježíšovy krve. Vyšetřující soud odhaluje nebeským bytostem, kdo z mrtvých zesnul v Kristu, a proto je v něm uznán hodným mít podíl na prvém vzkříšení. Tento soud také ukazuje, kdo z živých zůstává v Kristu, zachovává Boží přikázání a víru Ježíše Krista a je v něm připraven k vstupu do věčného království. Tento soud obhajuje Boží spravedlnost, zachraňující ty, kteří věří v Ježíše Krista. Prohlašuje, že lidé, kteří zůstali Bohu věrní, obdrží království. Dovršení Kristovy služby v nebeské svatyni bude pro lidi před druhým adventem znamenat ukončení doby milosti. (Bible, List Židům 8:1-5; 4:14-16; 9:11-28; 10:19-22; 1:3; 2:16-17; Bible, Daniel 7:9-27; 8:13-14; 9:24-27; Bible, 4. Mojžíšova 14:34; Bible, Ezechiel 4:6; Bible, 3. Mojžíšova 16; Bible, Zjevení 14:6-7; 20:12; 14:12; 22:12)
25. Druhý příchod Ježíše Krista
Druhý příchod Ježíše Krista je křesťanskou nadějí církve, slavným vyvrcholením evangelia. Spasitelův příchod bude doslovný, osobní, viditelný a celosvětový. Při Kristově návratu spravedliví mrtví budou vzkříšeni a spolu se spravedlivými živými budou oslaveni a vzati do nebe, avšak nespravedliví zemřou. Naplnění většiny proroctví a současný stav světa naznačují, že Kristův příchod je blízko. Bůh nám nezjevil čas této události, ale nabádá nás, abychom byli připraveni. (Bible, List Titovi 2:13; Bible, List Židům 9:28; Bible, Evangelium podle Jana 14:1-3; Bible, Skutky apoštolů 1:9-11; Bible, Evangelium podle Matouše 24:14; Bible, Zjevení 1:7; Bible, Evangelium podle Matouše 24:43-44; Bible, 1. List Tesalonickým 4:13-18; Bible, 1. List Korintským 15:51-54; Bible, 2. List Tesalonickým 1:7-10; 2:8; Bible, Zjevení 14:14-20; 19:11-21; Bible, Evangelium podle Matouše 24; Bible, Evangelium podle Marka 13; Bible, Evangelium podle Lukáše 21; Bible, 2. List Timoteovi 3:1-5; Bible, 1. List Tesalonickým 5:1-6)
26. Smrt a vzkříšení
Důsledkem hříchu je smrt. Avšak Bůh, který jediný je nesmrtelný, dá věčný život svým vykoupeným. Až do dne příchodu Páně je smrt pro všechny lidi stavem nevědomí. Až se zjeví Kristus, který je naším životem, vzkříšení spravedliví a živí spravedliví budou oslaveni a uchváceni vstříc svému Pánu. Druhé vzkříšení, vzkříšení nespravedlivých, bude o tisíc let později. (Bible, List Římanům 6:23; Bible, 1. List Timoteovi 6:15-16; Bible, Kazatel 9:5-6; Bible, Žalm 146:3-4; Bible, Evangelium podle Jana 11:11-14; Bible, List Koloským 3:4; Bible, 1. List Korintským 15:51-54; Bible, 1. List Tesalonickým 4:13-17; Bible, Evangelium podle Jana 5:28.29; Bible, Zjevení 20:1-10)
27. Tisíciletí a konec hříchu
Milénium znamená tisíciletou vládu Ježíše Krista s jeho svatými v nebi v době mezi prvním a druhým vzkříšením. V této době budou bezbožní mrtví souzeni; země bude úplně pustá, bez živých lidí, obývat ji bude satan a jeho andělé. Na konci tohoto období Kristus se svými svatými i se svatým městem sestoupí z nebe na zem. Tehdy budou vzkříšeni nespravedliví mrtví, kteří spolu se satanem a jeho anděly obklíčí Boží město; avšak oheň od Boha je spálí a očistí zemi. Takto bude vesmír navěky zbaven hříchu a hříšníků. (Bible, Zjevení 20; Bible, 1. List Korintským 6:2-3; Bible, Jeremijáš 4:23-26; Bible, Zjevení 21:1-5; Bible, Malachiáš 4:1; Bible, Ezechiel 28:18-19)
28. Nová země
Na nové zemi, kde přebývá spravedlnost, Bůh poskytne vykoupeným trvalý domov, dokonalé prostředí pro věčný život, lásku, radost a vzdělávání ve své přítomnosti. Bůh sám tam bude přebývat se svým lidem a utrpení ani smrt tam už nebude. Velký spor skončí a hříchu již nebude. Všechno živé a neživé bude zvěstovat, že Bůh je láska. A Bůh bude Bible, vládnout na věky. (Bible, 2. List Petrův 3:13; Bible, Izajáš 35; 65:17-25; Bible, Evangelium podle Matouše 5:5; Bible, Zjevení 21:1-7; 22:1-5; 11:15 )
